S DOKTOREM MARTINEM KUŠKOU, s výzkumným pracovníkem na katedře psychoterapie a biopsychosociálního zdraví Fakulty zdraví a medicíny, Donau-Universität Krems v Rakouské republice.

Martin Kuška je známý kulturolog, který na konferenci zastupuje Rakouskou republiku. I jemu, podobně jako předcházejícím kolegům bych rád položil pět otázek, týkajících se jeho pedagogické činnosti, ale i odborné práce. Hned na začátku bych se Vás rád zeptal právě na vysvětlení pojmu kulturologie a jeho specifický význam pro dnešní dobu.

Kulturologii vnímám jako československou obdobu v anglosaském světě etablovaného přístupu cultural studies. Pokud jsou současné humanitní vědy kritizovány, pak především proto, že poskytují pouze dílčí pohled(y) na člověka, tj., neumožňují nám postihnout člověka komplexně. Kulturologie poznatky jednotlivých věd syntetizuje a interpretuje je v kontextu, přičemž může mít ambici dosáhnout holistického, celostního přístupu při zpracovávání různých, zejména aktuálních témat. Kulturologii jsem na Karlově Univerzitě v Praze v devadesátých letech vystudoval a mohu říci, že způsoby kulturologického uvažování mnohdy prakticky uplatním v psychologickém, kulturně antropologickém a psychoterapeutickém bádání.

V čem myslíte, že připravovaná terezínská konference může být přínosem, jak pro nás pedagogy, studenty, tak i pro ostatní přítomné?

Pro všechny zúčastněné konference nepochybně přinese badatelskou inspiraci, nové kontakty a v neposlední řadě také společný zážitek. Konference nabízí unikátní možnost propojit několik rovin, například akademickou, mezinárodní, mezigenerační, byznysovou a v našem případě ještě navíc spirituální. Přál bych si, aby byla na konci května 2020 odstartována nová tradice terezínských mezinárodních odborných konferencí pod hlavičkou VŠAPs.

Je známo, že kromě působení na naší škole vědecky působíte i v rakouském Kremsu. Nejen mě, ale zcela určitě i naše studenty by zajímalo v čem spočívá Vaše zahraniční mise?

V létě jsem uspěl ve výběrovém řízení na místo výzkumného pracovníka na katedře psychoterapie a biopsychosociálního zdraví na Fakultě zdraví a medicíny Donau-Universität Krems. Věnuji se podobné výzkumné práci, kterou jsem v posledním desetiletí realizoval na Pražské vysoké škole psychosociálních studií a na Institutu sociálního zdraví Palackého Univerzity Olomouc. Nyní se na novém rakouském pracovišti mohu pod vedením renomovaných německých profesorů soustředit výhradně na úžeji vymezenou problematiku psychoterapeutického výzkumu, který má ale sám o sobě přesahy do mnoha dalších oborů.

Spatřujete velký rozdíl mezi studenty u nás a na rakouské univerzitě, kde působíte?

Největší rozdíl spatřuji v tom, že mluví německy… Ale vážně: nemohu a ani nechci zobecňovat, ale řekl bych, že se neliší.

Na závěr mi dovolte otázku více méně soukromého charakteru. Cítíte se raději v roli učitele, nebo raději vzpomínáte na svá studentská léta?

Role učitele a také výzkumníka mi svým způsobem umožňuje má studentská léta prožívat stále dál a dál.

Děkuji za rozhovor!

Rozhovor vedl vědecký tajemník VŠAPs doc. ThDr. Patrik Maturkanič, PhD.